V naší redakci si moc dobře pamatujeme návštěvu této lokality a hlavně zdejší sousedské slavnosti, které místní pravidelně pořádají každé léto. Rozhodně bychom Bedřišku nenazvali vyloučenou lokalitou a naopak místní komunita se okolí snaží spravovat a vytvářet zde kulturní vyžití. Často se sami místní postavili proti demolicím domů nebo úpravám místa. Právě nápisy na plotech nám nejvíce utkvěli v paměti. Naštěstí tento návrh nemusí na místní obyvatele působit tolik invazivně.
„K plánu revitalizovat území bývalé hornické kolonie, které bylo už před rokem 1989 určeno k dožití, nás přivedli lidé, kteří tam žijí. Dokázali se v kritické fázi semknout a v rámci svých možností začít zlepšovat své okolí a bojovat za svůj prostor. Nechceme tuto energii lidí, která je docela výjimečná, promarnit. Proto jsme zvolili netradiční postup a zadali studii, která má dvě roviny. Technický návrh, které objekty zachovat a které nahradit, doplňuje rozvrh toho, co má kdo udělat včetně místních obyvatel. Výsledkem připravovaného dlouhodobého a dynamického procesu bude modernizace jedné z částí obvodu Mariánské Hory a Hulváky, ale také doplnění místní komunity o nové obyvatele. Nová Bedřiška by tak mohla po proměně nabídnout atraktivní prostor k bydlení pro ty, kteří preferují život v přírodní lokalitě na dosah města,“ říká ostravský primátor Tomáš Macura.
Zadání studie v prosinci loňského roku bylo výsledkem jednání mezi městem, obvodem Mariánské Hory a Hulváky, odborníky zejména z řad urbanistů a zástupci obyvatel Bedřišky. Úzká spolupráce všech zainteresovaných umožnila získat všeobecnou podporu pro řešení celé situace a při doplnění urbanistické struktury o novou bytovou výstavbu.
Studie stanovuje čtyři etapy, ve kterých by měla přestavba probíhat. Její součástí je také předběžný odhad nákladů ve výši 472 milionů korun. Veřejné investice zahrnují úpravy veřejných prostor, rekonstrukci stávající a vybudování nové technické infrastruktury a výstavbu nových bytových jednotek a rodinných domů. Soukromý investor by měl vložit peníze do bytové výstavby. Konkrétní poměr soukromých a veřejných peněz bude výsledkem dalších jednání.
Město musí nyní dopracovat detaily jednotlivých etap. Aktuálně se v analýze revitalizačního záměru zabývá budoucí změnou struktury obyvatel a nárůstem jejich počtu. Připravuje též komplexní projekt, který by měl sloužit jako podklad pro žádost o financování z externích zdrojů. Zároveň začíná chystat první etapu proměny, která bude řešit především technickou infrastrukturu a veřejný prostor. Zpracovává také podmínky vzniku družstva, které bude vlastnit a spravovat bytové domy.
„Jsem ráda, že současné vedení Ostravy si uvědomuje, že největším bohatstvím města jsou lidé, aktivní občané, a že jejich občanskou aktivitu dokáže podržet a ocenit. Pozitivně hodnotím, že projekt počítá se zachováním bydlení stávajících obyvatel. Doufám, že bude brzy zahájena oprava či obnova finských domů, aby zejména starousedlíci měli šanci dožít v lepších podmínkách, neboť právě oni vždy byli trpělivými, skromnými a vzornými nájemníky, kteří po celé roky beze zbytku plnili své povinnosti, a dokonce se starali nad jejich rámec. Bedřiška se může stát nejen v Ostravě ale i v celé České republice pozitivním příkladem občanské iniciativy a sounáležitosti s místem, v němž komunita žije,“ dodává Eva Lehotská, která se záchraně lokality věnuje již mnoho let. V Bedřišce žila v letech 2002 až 2008 a s komunitou stále udržuje každodenní kontakt.
Studie jako taková chce zachovat možnost bydlení pro současné obyvatelé Bedřišky a to díky nové bytové výstavbě by někteří místní mohli získat větší prostory pro bydlení. Domy se zahradou pro rodiny doplní byty včetně těch menších, vhodných pro seniory, bezdětné, singles, studenty a podobně. Obyvatelé by tak mohli v lokalitě zůstat, i když jim už stávající bydlení nebude velikostí vyhovovat. Jejich počet by mohl narůst ze současných 75 až na 540.
My se můžeme těšit za místní, ale to jen za podmínky, že všechny zmíněné plány vyjdou. Pokud ano, tak zde vznikne opravdu nádherné místo pro život, klidné a snad i bezpečné.
